Otravujete se v práci, která vás bavila? Poradíme, jak se do ní zas těšit

1. Je potřeba zaměřit svoji pozornost na přítomnost, spíše než na budoucnost či minulost. Plnit úkoly je snazší, než když se myslí touláme k představám, jak nás daný úkol nebaví nebo co bude dnes k večeři. Nesoustřeďte se na to, kolik vás toho ještě čeká a jak obtížné to bude. Soustřeďte se na menší časové úseky: na další větu, další telefonát, další úkon. Každý úkol můžete rozmělnit a soustředit se jen na další pohyb (zvedám sluchátko, vytáčím číslo). Proveďte každý krok správně, klidně, s pozorností. Dejte do něj nápad, vylepšení, invenci.

2. Prožívat v práci její smysl. Chceme-li zažívat radost z práce, musíme vědět, proč ji děláme. „Abych uživil svou rodinu“ je příliš málo. Smysl není jednoduchá odpověď. Mít smysl znamená vědět a prožívat, co svou prací vytvářím, čím někomu pomáhám, jaké talenty využívám, jaké potřeby uspokojuji. Fungující motivace nemůže být jedním bodem v budoucnu (dnem výplaty nebo koncem obtížného úkolu), ale každodenním zážitkem. Svou motivaci si musíme často uvědomovat. Především tím, že ji dokážeme rozpoznávat v jednotlivých pracovních úkolech. Teď se to děje. Zastavit se a během své každodenní práce si uvědomit širší smysl toho, k čemu se chystám nebo co jsem právě udělal.

3. Neošklivit si lidi okolo. Předem si ošklivit lidi, se kterými pracujeme, je přímý recept na to, jak nezažívat pozitivní pocity. Radost není soukromou záležitostí, kterou dokážeme oddělit od okolního prostředí. Je úzce spjata s tím, jak toto prostředí vnímáme a jak na toto prostředí sami působíme. Sedí před námi „nudná“ kolegyně a přichází „otravný“ zákazník? Takové myšlení nevede k tomu, abychom se cítili dobře. Jistě, nudné kolegyně i otravní zákazníci existují. Není však kolegyně nudná proto, že nechceme vyjít vstříc jejímu vnímání světa? A zákazník otravný proto, že nechápeme, co skutečně prožívá? Snažme se změnit své nastavení, s jakým ve všech lidech okolo nás rozpoznáváme především negativní vlastnosti. Učme se vnímat zákazníka jako někoho, komu pomáháme, a kolegyni jako někoho, ke komu hledáme cestu.

4.Vytvářet jen dobré vztahy. Dobré vztahy jsou zásadní příčinou pracovní spokojenosti. Pracoviště není místem pro dokazování si své osobní sebehodnoty poměřováním s druhými. Budeme-li se neustále srovnávat, budeme vždy nešťastní.Je velkou chybou cenit si v práci pouze přátelských vztahů a myslet si, že vztahy k lidem, s nimiž si tolik nerozumíme, nestojí za to budovat. Snažme se budovat korektní a nápomocné vztahy - i když víme, že s touto kolegyní bychom na drink nešli. Učme se druhým vycházet vstříc. Učme se přizpůsobovat ve svém chování jejich specifičnosti. Jeden je veselá kopa, u toho přidejme na humoru, druhý je vážný, u něj uberme.

5. Nedokážeme zastavit a vydechnout. Jakýkoli cyklus práce musí probíhat v rytmu napětí a uvolnění. Pokud zapomeneme na obě strany této rovnice, nemůžeme očekávat radostné pocity. Zastavení a vydechnutí je důležité ve všech časových rozmezích:

•     Hodinovém (pravidelné pauzy po úkolu, po desítkách minut práce)
•     Denním (oběd v klidu, večerní relax, kdy se na práci nemyslí)
•     Týdenním (víkend, kdy si plně odpočinu a nenakukuji do pracovní pošty)
•     Měsíčním (jeden prodloužený víkend mimo domov)
•     Ročním a delším (několik dovolených a jedna delší než týdenní). Velmi prospěšné je jednou za několik let zažít několikaměsíční období, ve kterém se věnujeme něčemu jinému než své standardní práci - u vědců nebo učitelů se takové období nazývá sabbatical.Během pracovního dne musíme střídat činnosti a nepřetěžovat se stále stejnými aktivitami.

6. Hledat radost i jinde. Výzkumy opakovaně ukazují, že naše spokojenost se přelévá. Proto je důležité ji paralelně budovat ve více oblastech (přátelé, rodina, koníčky, práce atd.). Čím více zažíváme radosti v jednom okruhu, tím pravděpodobněji ji zažijeme i v jiném.Pokud máme rozvinuté koníčky, milující partnerku a těšíme se, jak si večer zasportujeme s kamarády, potom prožívaný stres z aktuálního pracovního úkolu je mnohem menší, než pokud nás doma nečeká nic než prázdno a televize. Pokud se v jedné z uvedených oblastí nedaří, spokojenost v ostatních oblastech nás podrží. Jedním z důležitých kroků, jak v práci zažívat radost, je proto snažit se budovat naplněný život i jinde.