Onemocnět ve zkušební době se nemusí vyplatit

Zkušební doba umožňuje jak zaměstnavateli, tak i zaměstnanci, aby si ověřili, zda jim pracovní poměr bude vyhovovat. Obě strany mohou zjistit, jestli byla jejich volba správná. Vždy musí být mezi nimi zkušební doba dojednána, není automatická. U řadových zaměstnanců nesmí být delší než tři měsíce, u vedoucích pracovníků nesmí být delší než šest měsíců. Může být i kratší.

Během této doby mohou obě strany s uvedením jakéhokoliv důvodu nebo i zcela bez důvodu pracovní poměr ukončit. Mělo by se to provést písemnou formou a v tomto případě neplatí výpovědní lhůta. Pracovní poměr končí hned.

Pokud se však zaměstnanec ocitne ve zkušební době v pracovní neschopnosti, tak se zkušební doba o dobu nemoci prodlouží, jelikož během nemoci není možné zjistit, zda bude pracovní vztah oběma stranám vyhovovat.

Zároveň platí, že během prvních 14 kalendářních dnů nemoci nesmí zaměstnavatel zrušit zaměstnanci pracovní poměr ve zkušební době. Po uplynutí prvních 14 kalendářních dní nemoci zaměstnance však již zaměstnavatel může zrušit pracovní poměr zaměstnance ve zkušební době bez omezení (s tím, že tato omezení se pak vůbec nevztahují na zrušení dané zaměstnancem).

Zaměstnavatel tedy může pracovní poměr zrušit i v případě, že nemoc pokračuje.