Místo dryáčníka nebo brabenáře už dnes neseženete. Ale už ani například telegrafistu. Která další povolání zanikla?

12. 1. 2017 | redakce DobráPráce.cz

wikimedia.commons.org

Když si dnes pročítáte inzeráty, které nabízejí práci, hmeží se to samými senior a junior managery, operátory, IT specialisty, konzultanty, copy writery... Dřívě měla povolání daleko poetičtější názvy a většinou z nich člověk mohl zjistit, o co vlastně jde. Tak například takový dryáčník například vyráběl léčivé tinktury a lektvary. Pecivál zas opravoval kamna a brabenář sbíral mravenčí kukly. To jsou už doby opravdu dávno minulé, ale profese díky pokroku zanikají i třeba v posledních třiceti letech. Která povolání dnes už na úřadech práce a v personálních agenturách nenajdete?

Nemusíme chodit až do středověku. K zániku některých povolání došlo především kvůli nástupu moderních strojů a počítačů. Kartáčník, tužkař a výrobce zápalek patří mezi další povolání, která postupně vymizela z českého trhu práce. Nikdo se jim totiž už nevěnoval. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti TREXIMA. Ta porovnala profese v oficiálním Katalogu prací z roku 1996 a v současné Národní soustavě povolání, která na tento katalog navazuje.

Přehled „vyškrtnutých“ povolání, která zmizela za posledních 30 let

Kartáčník, tužkař, výrobce zápalek, správce kmene zemědělského pojištění, mechanik telegrafních zařízení, doručovatel telegramů, telegrafista, telefonista v provozu telekomunikací, vakuář, opravářka punčoch, modistka – čepičářka, svačinář, perforatér - polygrafie, rákosář - zemědělství, kreslič.

Důvodů, proč jednotlivá povolání zanikla, je několik. Nejčastěji místo ruční práce – podobně jako v případě výroby sirek a tužek – nastoupily stroje. Týká se to třeba práce perforatéra, který se dle dvacet let staré definice zabýval „perforováním nevyplněných děrných pásek, zpracováním disket a čistopisů pro čtecí zařízení“. Rozkreslování konstrukčních podkladů podle předloh zase nahradilo projektování pomocí grafických programů.

Pokud některé technologie vymizely, tak to logicky vedlo i k zániku povolání, která s nimi souvisela. Typickým příkladem jsou telegrafní zařízení – poslední telegram byl v Česku odeslán 1. dubna 2010 do Muzea kuriozit v Pelhřimově. Podobný osud mělo i povolání vakuáře. Výroba klasických vakuových žárovek nebo obrazovek typu CRT, kterou měli tito zaměstnanci na starost, totiž v Česku již neexistuje.

Profese, kterým hrozí zánik, najdeme v Národní soustavě povolání i nyní. K zaměstnáním, která se v Česku už téměř samostatně nevyskytují, patří podle analýzy TREXIMY práce prýmkaře, síťaře nebo provazníka. Jen pro pořádek, ve všech třech případech jde o profese z oblasti textilní a oděvní výroby, například prýmkař obsluhuje a udržuje pletařské stroje

Velmi ojediněle dnes narazíme rovněž na obsluhovače výtahu. Donedávna jej bylo možné potkat například v obchodním domě Prior ve Zlíně, i ten ale liftboye „zrušil“.

Autor: Dobrá práce.cz